31.10.2022
SRNA index: změna času přinese více střetů se zvěří, opravy následků nehod se začínají prodražovat
Generali Česká pojišťovna spolu s Centrem dopravního výzkumu, v. v. i (CDV), přináší 7. vydání SRNA indexu, který vždy na podzim (a na jaře) informuje o výši škod i přehledu nejrizikovějších míst ve vztahu ke střetům vozidel se zvěří v Česku. SRNA index pracuje s počtem nehod zaneseným v policejních statistikách, výší škod na majetku, zdraví i životech. Dává je do souvislosti s rozsahem silniční sítě v krajích a okresech. Data jsou tak mezi sebou porovnatelná. Od letošního dubna do září došlo na domácích silnicích podle policejních dat k 7310 srážkám se zvěří. Nehody za sebou zanechaly škody přes 438 milionů korun. Meziročně jde o 10% nárůst.
Podzim přináší motoristům řadu nástrah. Patří mezi ně kromě počasí zejména přechod na zimní čas a s tím spojené riziko zvýšeného pohybu zvířat u silnic. „Odpolední dopravní špička se tak skokově přesouvá do pozdějších hodin, kdy jsou již více aktivní zvířata. Následkem bývá významný nárůst střetů motorových vozidel se zvěří,“ upozorňuje Michal Bíl, expert na problematiku srážek se zvěří z Centra dopravního výzkumu, v.v.i. (CDV).
INFLACE SE PROMÍTÁ DO ŠKOD
Aktuální vydání SRNA indexu za odobí duben-září 2022 odhalilo jasný trend: zatímco meziročně počet sražené zvěře v Česku nerostl (7310 proti 7329), zvýšila se škoda, kterou tyto nehody generují. „Zatímco loni za shodné období srážky se zvěří způsobily škody za 395 milionů, letos je to už 438 milionů korun,“ upozorňuje Patrik Nauš, senior manažer likvidace pojistných událostí z Generali České pojišťovny.
Podle jeho slov průměrná škoda vyplacená z autopojištění za letošní rok překročila 46 000 Kč. Jen největší domácí pojišťovna řešila za devět měsíců letošního roku přes 6 tisíc pojistných událostí, za něž vyplatila motoristlům více než 280 milionů korun. „Náklady na pojistné události rostou společně s tím, jak se zvyšují ceny materiálů, náhradních dílů ale také práce v servisech. Pojištění tak představuje stále důležitější a užitečnější nástroj na vyrovnání se s finančími následky po nehodě se zvířetem,“ doplňuje Patrik Nauš.
SRNČÍ ZVĚŘ DOMINOVALA
Až z 80 % se na karambolech aut se zvěří za poslední pololetí podílela srnčí zvěř, která byla v letních měsících v říji. Meziročně více srážek hlásily Ústecký (899 vs. 924), Královéhradecký (588 vs. 624), Středočeský (1557 vs. 1622) a Moravskoslezský kraj (778 vs. 815). V případě ostatních krajů se čísla pohybují do značné míry na velmi podobných hodnotách.
V polovině krajů Česka pak policejní statistiky meziročně evidují vyšší celkové škody za tyto nehody. Prvenství v tomto ohledu drží Středočeský kraj se škodami za 90,6 milionu Kč, následovaný Vysočinou se škodami za 58,1 milionu Kč a Ústeckým krajem, kde odhady policie za hmotnou škodu činí 58 milionů Kč.
OHROŽENÍ JSOU MOTORKÁŘI
„Nejvyšší škody přitom vznikají tehdy, když následkem střetu se zvěří jsou ztráty na životech nebo zranění. Uplynulé pololetí v tomto případě přineslo dvě nehody s těžkým zraněním. Obě se staly v Královéhradeckém kraji,“ vysvětluje Michal Bíl z CDV.
Aktuální data SRNA index přitom jasně ukazují, že jsou to právě motorkáři, kteří patří mezi nejohroženější skupinu motoristů, kterým zkříží cestu zvěř. Zatímco škody na motorce bývají v řádech desítek tisíc, ty na zdraví se mnohdy vyšplají do stovek tisíc i několika milionů korun. Počet lehkých zraněních po střetu se zvěří se za celé Česko vyšplhal na 86 případů.
DOPORUČUJEME PŘEDVÍDAT
Změna času z letního na zimní znamená především příchod tmy a šera do období, kdy dominuje dopravní špička. Zatímco zvěř své chování nemění, motoristé na silnice vyrážejí za situací, kdy kvůli posunu času odpoledne slunce zapadá stále dříve.
Doporučení odborníků jak z oblasti dopravy, tak ochrany přírody se shodují:
- je třeba řídit s vědomím, že volně žijí živočichové se u silnice mohou objevit kdekoliv a kdykoliv,
- největší riziko je u zalesněných úseků, ale také na okraji obcí,
- objeví-li se jeden živočich, pravděpodobnost, že ho bude následovat další, je vždy vysoká,
- v případě krizové situace je vhodné intenzivně brzdit a držet volant tak, aby auto nevyjelo do protisměru nebo mimo silnici,
- snaha vyhnout se zvířeti může přinést posádce vyšší riziko následků (náraz do stromu, vjezd do protisměru apod.).
„Z našich statistik jasně vyplývá, že riziko střetu se zvěří je nejvyšší dvě hodiny po západu slunce a hodinu před jeho východem. Jsou to právě ranní hodiny, kdy počet střetů s vozidlem na podzim roste až čtyřnásobně. Absolutně nejhorší je ale celoročně období kolem 22. hodiny,“ přináší souvislosti Patrik Nauš z Generali České pojišťovny.
NEJRIZIKOVĚJŠÍ KRAJE A ÚSEKY V NICH
Nejvíce střetů se zvěří se za poslední půlrok odehrálo ve Středočeském kraji, kde jich bylo celkem 1622. V tomto kraji se také nachází jeden ze tří nejhorších úseků pro střet se zvěří v Česku vůbec. Jde o úsek silnice č. 608 mezi Zdiby a Prahou-Novými Chabry, kde se na pouhých 94 metrech odehrálo 7 nehod. Jde o místo přesně na pomezí dvou krajů. Odhad hmotné škody dosáhl 348 tisíc.
Co do četnosti srážek se zvěří figuruje na druhém místě Vysočina, kde se událo 1027 nehod. Nejkritičtější místo na Vysočině představuje část silnice 360 na půl cesty mezi Pocoucovem a Trnavou. Na úseku o délce 188 m došlo k 10 nehodám se zvěří. Odhad vzniklé škody určila Policie ČR na 525 tisíc Kč.
Třetím krajem, kde zvěř nejčastěji ukončila život po kontaktu s vozidlem, byl Ústecký. Za sledované období tam bylo registrováno 924 nehod. Vůbec nejhorším místem na Ústecku je frekvetovaná silnice I/13 mezi Jirkovem a Komořany. Pod koly tu v dlouhodobě sledovaném odbobí skončilo 11 zvířat, a to na 178metrové pasáži hned za mimoúrovňovou křižovatkou směrem z Jirkova. Škoda dle odhadů policie činila 330 tisíc korun.
Některé rizikové úseky se oproti datům za minulá období změnily. „To však neznamená, že ty původní už nejsou pro motoristy nebezpečné. Stále se na nich podle našich dat koncentrují případy srážek se zvěří,“ připomíná Michal Bíl z CDV.
INFOGRAFIKA SRNA INDEX KE STAŽENÍ ZDE.