Vnitřní oznamovací systém protiprávního jednání v Generali České pojišťovně

Generali České pojišťovna a.s. (dále jen GČP) zavedla v souladu se zákonem č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, Vnitřní oznamovací systém GČP, který slouží k podání oznámení o protiprávním jednání, k němuž došlo nebo má dojít v souvislosti s naší společností. GČP nevylučuje přijímání oznámení také od osob, které pro GČP nevykonávají práci nebo jinou obdobnou činnost. Zákon o ochraně oznamovatelů najdete ve Sbírce zákonů.

Příslušná osoba a možnosti pro bezpečné podání oznámení:

Mgr. Ing. Monika Kodýmová

Kontakty:
 
Telefon: +420 224 547 731        
Pro příjem oznámení je telefonní linka vyhrazena vždy v pondělí a ve středu v době od 10h do 14h. O oznámení bude učiněn písemný záznam. Hovor není nahráván.
 
Osobně:
Oznámení je možné učinit také osobně. Pro tento případ si prosím domluvte s příslušnou osobou schůzku, a to s využitím výše uvedeného emailu nebo telefonu. 
 

Oznámení musí být určité a srozumitelné. Z oznámení musí být zřejmé, proti které osobě směřuje a jakého jednání se týká tak, aby bylo možné jej řádně prošetřit. V oznámení oznamovatel uvede své jméno, příjmení a datum narození, nebo jiné údaje, z nichž je možné dovodit jeho totožnost. Současně je účelné sdělit telefon či email, jehož prostřednictvím s Vámi bude Příslušná osoba komunikovat. 

Oznámení lze učinit i anonymně. Za anonymní je považováno takové oznámení, ve kterém oznamovatel neuvede své jméno, příjmení nebo jiné údaje, dle nichž by jej bylo možné identifikovat. Rovněž v případě anonymního oznámení je účelné sdělit telefon či email, jehož prostřednictvím se při zachování anonymity s Vámi Příslušná osoba bude moct spojit. Mějte na paměti, že nemožnost kontaktu s oznamovatelem může negativně ovlivnit prošetření oznámení.

Jsou i jiné možnosti, jak lze oznámení podat?

Ano, kromě našeho Vnitřního oznamovacího systému můžete oznámení:
 
a) podat na Ministerstvo spravedlnosti na odkazu zde nebo
b) uveřejnit, a to za podmínek daných zákonem o ochraně oznamovatelů.
 

Jaké povinnosti má oznamovatel? 

Oznamující osoba by vzhledem k okolnostem a informacím, které má k dispozici v době oznámení, měla mít pádný důvod se domnívat, že jí oznamované či zveřejňované skutečnosti jsou autentické a pravdivé. Nelze tedy oznamovat skutečnosti vědomě nepravdivé. Takovéto jednání může být sankcionováno.

Při získávání dokladů dokládajících oznamované skutečnosti by se oznamovatel neměl dopustit jednání, které by mohlo mít charakter trestného činu.

Oznamovatel by měl jednat ve veřejném zájmu a v dobré víře, že jím podávané oznámení se opírá o věrohodná fakta a skutečnosti. Oznamovatel by měl být schopen identifikovat, jaké oblasti se protiprávní jednání týká a promyslet jaké ověřitelné informace o ohlašovaném protiprávním jednání může poskytnout. Rozsah a kvalita předkládaných informací mohou pozitivně ovlivnit způsob prošetření oznámení.

Postup Příslušné osoby po podání oznámení

  1. O přijetí oznámení Příslušná osoba písemně vyrozumí oznamovatele, a to do 7 dnů ode dne jeho přijetí. Výjimkou jsou situace, kdy oznamovatel výslovně požádá Příslušnou osobu, aby ho o přijetí oznámení nevyrozumívala, nebo pokud je zřejmé, že by vyrozuměním o přijetí oznámení došlo k prozrazení totožnosti oznamovatele jiné osobě.
     
  2. Příslušná osoba je povinna posoudit důvodnost oznámení a písemně vyrozumět oznamovatele o výsledcích posouzení, a to do 30 dnů ode dne přijetí oznámení. V případech skutkově nebo právně složitých lze tuto lhůtu prodloužit až o 30 dnů, nejvýše však dvakrát.
     
  3. Pokud Příslušná osoba dospěje k závěru, že nejde o oznámení podle zákona na ochranu oznamovatelů, bez zbytečného odkladu o tom oznamovatele písemně vyrozumí.
     
  4. Je-li oznámení vyhodnoceno jako důvodné, pak Příslušná osoba navrhne GČP opatření k předejití nebo nápravě protiprávního stavu. O přijatém opatření GČP vyrozumí Příslušnou osobu, která o něm bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí oznamovatele.
     
  5. Není-li oznámení vyhodnoceno jako důvodné, Příslušná osoba bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí oznamovatele o tom, že na základě skutečností uvedených v oznámení a z okolností, které jí jsou známy, neshledala podezření ze spáchání protiprávního jednání, nebo shledala, že oznámení se zakládá na nepravdivých informacích, a poučí oznamovatele o právu podat oznámení u ministerstva.

Legenda

Protiprávní jednání:

Dle zákona o ochraně oznamovatelů lze oznámit protiprávní jednání, které:

a) má znaky trestného činu,
b) má znaky přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100000 Kč,
c) porušuje zákon o ochraně oznamovatelů, nebo
d) porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie v oblasti:

1. Finančních služeb, povinného auditu a jiných ověřovacích služeb, finančních produktů a finančních trhů,
2. daně z příjmů právnických osob,
3. předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
4. ochrany spotřebitele,
5. souladu s požadavky na výrobky včetně jejich bezpečnosti,
6. bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích,
7. ochrany životního prostředí,
8. bezpečnosti potravin a krmiv a ochrany zvířat a jejich zdraví,
9. radiační ochrany a jaderné bezpečnosti,
10. hospodářské soutěže, veřejných dražeb a zadávání veřejných zakázek,
11. ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, života a zdraví,
12. ochrany osobních údajů, soukromí a bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů,
13. ochrany finančních zájmů Evropské unie, nebo
14. fungování vnitřního trhu včetně ochrany hospodářské soutěže a státní podpory podle práva Evropské unie.

Jak definuje zákon uveřejnění:

Zákon o ochraně oznamovatelů umožňuje oznámit protiprávní jednání uveřejněním, např. prostřednictvím sociálních sítí, v médiích apod., ovšem pouze za stanovených podmínek.

Podmínky pro uveřejnění oznamovatel splní, pokud:

  1. Podal oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému a ministerstvu nebo pouze ministerstvu a ve lhůtách stanovených tímto zákonem nebylo přijato vhodné opatření, zejména příslušná osoba neposoudila důvodnost oznámení, povinný subjekt nepřijal k předejití nebo nápravě protiprávního stavu jiné vhodné opatření nebo zaměstnanec ministerstva neposoudil oznámení,
     
  2. má oprávněný důvod se domnívat, že protiprávní jednání uvedené v oznámení může vést k bezprostřednímu nebo zjevnému ohrožení vnitřního pořádku nebo bezpečnosti, života nebo zdraví, životního prostředí nebo jiného veřejného zájmu nebo ke vzniku nenapravitelné újmy, nebo
     
  3. má oprávněný důvod se domnívat, že v případě podání oznámení ministerstvu existuje vzhledem k okolnostem případu zvýšené riziko, že budou on nebo další chráněná osoba (viz níže) vystaveni odvetným opatřením nebo že je ohrožen postup řádného vyřízení oznámení ministerstvem.