Preventivní projekt Generali České pojišťovny: pachové ohradníky u silnic mohou snížit počty střetů se zvěří v regionech
Pachové ohradníky byly umístěny vždy oboustranně na kilometrovém úseku na 12 lokalitách napříč Českou republikou. Opatření je součástí preventivního projektu SRNA index, který se od roku 2019 věnuje mapování střetů se zvěří na českých silnicích. Ročně policie v Česku eviduje přes 30 tisíc nahlášených případů sražené zvěře.
Srážky se zvěří jsou tématem, kterému se v preventivní podobě Generali Česká pojišťovna věnuje dlouhodobě. Od roku 2019 vydává pravidelně dvakrát ročně tzv. SRNA index, který monitoruje srážky se zvěří na českých silnicích.
K této aktivitě se letos přidal pilotní projekt, který je postavený na instalaci pachových ohradníků. „Ve spolupráci s odborníky z Centra dopravního výzkumu jsme vytipovali nejrizikovější úseky českých silnic a na dvanácti z nich po obou stranách přibližně kilometrové pasáže instalovali pachové ohradníky. Kromě záchrany desítek kusů zvěře a úspory stovek tisíc korun na škodách na vozidlech nám jde hlavně o to, abychom během následujícího roku změřili účinnost tohoto preventivního opatření proti kontrolní skupině. Zajímá nás, o kolik instalace redukuje počet střetů se zvěří a jaký tak bude její celospolečenský přínos. Cílem je ověřit ekonomiku a pilotní projekt přetavit v udržitelnou investici,“ říká Vít Hochmal, senior manažer cenování a analýz neživotního pojištění v Generali České pojišťovně.
Dvanáct úseků
Úseky se nacházejí na 12 lokalitách v Česku, kde prokazatelně dochází dlouhodobě ke kumulaci střetů se zvěří. Mezi „opachované úseky“ po dobu jednoho roku patří tato konkrétní místa:
STŘEDOČESKÝ KRAJ
Úsek #1 – Byšice / Radouň
LIBERECKÝ KRAJ
Úsek #3 – Doksy
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ
Úsek #4 – Hradec Králové / Stěžery
Úsek #8 – Chlumec nad Cidlinou
PARDUBICKÝ KRAJ
JIHOČESKÝ KRAJ
Úsek #10 – Lékařova Lhota
Principy pachových ohradníků
Pachové ohradníky představují preventivní nástroj, který využívá přirozeného chování divoké zvěře. Základním principem je práce s čichem – tedy se smyslem, který je pro většinu druhů zvěře klíčový při orientaci v prostoru. Zvěř se v krajině orientuje především podle pachových stop. Některé pachy v ní vyvolávají vrozenou únikovou reakci, takzvaný atavistický strach. Jde o instinkt přežití, kdy si zvíře spojuje určité pachy s hrozbou – typicky s přítomností predátora nebo člověka.
„Silný nebo neznámý pach působí na zvěř rušivě. Pokud vycítí možnou přítomnost predátora nebo člověka, danému místu se raději vyhne,“ vysvětluje Barbora Horáková ze společnosti Ekoplant. Ta se na výrobu pachů a jejich nosičů specializuje.
U pachových ohradníků v projektu Generali České pojišťovny byla použita směs určená pro kopytníky. To proto, že ve více než 80 % případů dochází v provozu v Česku ke kolizi se srnčí zvěří. Provedení ohradníků nesoucí pach bylo navíc vybráno s ohledem na biologickou odbouratelnost, ekologickou nezávadnost a minimalizaci dopadů na okolní přírodu.
„Pachové ohradníky budeme během sledovaného období jednoho roku udržovat v kondici. To znamená, že v pravidelných intervalech bude doplňována pachová látka, aby ohradníky neztrácely na účinnosti,“ upozorňuje Vít Hochmal z Generali České pojišťovny.
Nezanedbatelná účinnost
Pachové ohradníky nepatří mezi fyzické bariéry, což je důležité tam, kde není nutné bránit zvířatům v přirozeném pohybu krajinou, ale zároveň je potřeba snížit riziko střetu s vozidly. „Pachové ohradníky nejsou dokonalé, ale z dostupných možností patří k těm nejefektivnějším. Zejména v nepřehledných úsecích, kde je třeba snížit pohyb zvěře v blízkosti silnice a kde má řidič současně málo času zareagovat,“ vysvětluje prof. RNDr. Michal Bíl, Ph.D., expert na srážky se zvěří z Centra dopravního výzkumu.
Podle dosud provedených dlouhodobých testů založených na sledování sražených zvířat mohou pachové ohradníky přispívat ke snížení počtu střetů vozidel se zvěří, v některých případech až o 50 %. Tento efekt je však třeba vnímat jako časově omezený. Podle dostupných poznatků zpravidla přetrvává po dobu necelých dvou měsíců od aplikace pachu. „Při správném načasování a pravidelné obnově může jít o významné doplňkové opatření,“ uzavírá Michal Bíl. Největší potenciál použití pachových ohradníků lze očekávat zejména v obdobích, kdy je zvěř nejaktivnější: v květnu, na přelomu července a srpna a v říjnu a listopadu.
Fakta z pojišťovny
O tom, že srážky se zvěří jsou každodenní realitou, mluví také statistiky Generali České pojišťovny. Ta za uplynulé pololetí (říjen–březen) řešila s klientkami a klienty celkem 4528 pojistných událostí, za něž vyplatila 242 milionů korun. „Meziročně jde o 20% nárůst v počtu případů, u vyplacené hodnoty za opravu poškozených vozidel jde o 38 %. Průměrná škoda přitom v čase postupně také roste a aktuálně přesahuje 53 tisíc korun,“ komentuje situaci Patrik Nauš, senior manažer likvidace pojistných událostí motorových vozidel z Generali České pojišťovny.
Náklady na pojistné události, kde figuruje sražená zvěř, se přitom stále průběžně zvyšují. Do cenových kalkulací oprav vozidel se promítá nárůst ceny práce v autoservisech a spolu s ní také zvyšující se ceny materiálu a náhradních dílů. „Majitelky a majitelé vozidel přitom následky po srážce se zvěří řeší z 55 % z havarijního pojištění a ze 45 % z připojištění střetu se zvěří,“ poukazuje na praxi Patrik Nauš. Připojištění střetu se zvěří je přitom jedno z nejoblíbenějších připojištění vůbec s roční cenou 1100 Kč a pojistným krytím 100 000 Kč.
Kompletní informace o projektu vč. zajímavých souvislostí ZDE.