Nejčerstvější výsledky již 15. vydání SRNA indexu přinášejí další varovné výsledky v oblasti střetů vozidel se zvěří na českých silnicích. Za uplynulé pololetí Policie ČR evidovala 20 452 případů, z nichž 97 % bylo nahlášeno přes tísňovou linku. „V praxi se tak potvrzuje, že se řidičky a řidiči již plně adaptovali na nový způsob oznamování těchto typů nehod. Upravenou metodikou a dostupností nových zdrojů dat získáváme stále se zpřesňující se data o sražené zvěři,“ vysvětluje prof. RNDr. Michal Bíl, PhD, z Centra dopravního výzkumu zatím vůbec nejvyšší pololetní výsledek v historii SRNA indexu. Podobně podrobná analýza informací o střetech se zvěří v Česku nemá obdoby.

STÁLE ROSTOUCÍ POČTY STŘETŮ

Jestliže data za pololetí od října 2025 do března 2026 hovořila o 18 112 případech střetů, uplynulé pololetí přináší významné navýšení dopravních nehod, při nichž došlo k nehodám vozidel se zvířaty. V Česku se tak velmi pravděpodobně dostáváme na hodnoty překračující hranici 40 tisíc případů za rok, což je kolem 110 srážek každý den!
Nejhorším co do počtu sražené zvěře na silnicích zůstává Středočeský kraj, kde motoristé nahlásili 3698 nehod. Představuje to 18 % z celkového počtu. Následují ho Jihomoravský (2580 nehod) a Jihočeský (2103 nehod) kraj. Podzimní a zimní období, které má motoristická veřejnost před sebou, však rozhodně nepřináší z pohledu četnosti srážek se zvířaty žádnou úlevu. Aktuální týdny budou – i s ohledem na změnu času – z pohledu srážek se zvěří nadále velmi nepříznivé.

KRITICKÉ HODINY A DNY V TÝDNU

Podzimní vydání SRNA indexu přináší i pohled na časové údaje v souvislosti se srážkami. SRNA index aktualizoval fakta o statisticky nejhorších dnech a také konkrétních časech pro srážku se zvěří. Ty jsou pak zasazeny do regionálního kontextu, aby si řidičky a řidiči mohli udělat lepší představu o tom, co se děje na komunikacích, kde se s motorovými vozidly pohybují.

• Na srážky se zvěří byl nejhorším dnem sledovaného období 6. srpen, kdy Policie ČR na území Česka evidovala 174 srážek
• Nejvíce srážek se od dubna do září se odehrálo mezi 19. a 20. hodinou.
• Statisticky nejhoršími dny pak v uvedené časy jsou sobota, čtvrtek a pátek.

DRUHY SRAŽENÉ ZVĚŘE

SRNA index umí určit i četnost druhů sražených zvířat, jakkoliv ve více než polovině případů policejní statistiky konkrétního živočicha vůbec neuvádí. Nejvíce z krajiny kvůli střetu s dopravními prostředky mizela od dubna do září srnčí zvěř (85,8 % případů), divoká prasata (6,3 %) a zajíci (4,2 %). Mezi dalšími záznamy se však objevují i zvířata jako jezevec, nutrie, muflon nebo slepice.

PREVENTIVNÍ PROJEKT PACHOVÝCH OHRADNÍKŮ

Generali Česká pojišťovna v roce 2026 SRNA index doplnila o preventivní rozměr, kterým je instalace pachových ohradníků. „Ve spolupráci s odborníky z CDV jsme vytipovali nejrizikovější úseky českých silnic a na dvanácti z nich po obou stranách přibližně kilometrové pasáže instalovali pachové ohradníky. Kromě záchrany desítek kusů zvěře a úspory stovek tisíc korun na škodách na vozidlech nám jde hlavně o to, abychom během následujícího roku změřili účinnost tohoto preventivního opatření proti kontrolní skupině. Zajímá nás, o kolik instalace redukuje počet střetů se zvěří a jaký tak bude její celospolečenský přínos. Cílem je ověřit ekonomiku a pilotní projekt přetavit v udržitelnou investici,“ říká Vít Hochmal, senior manažer cenování a analýz neživotního pojištění v Generali České pojišťovně.

DATA POJIŠŤOVNY

O tom, že srážky se zvěří jsou každodenní realitou, mluví také statistiky Generali České pojišťovny. Ta za sledované pololetí (duben-září) řešila s klientkami a klienty celkem 4968 pojistných událostí, za něž vyplatila přes 278 miliónů korun. Meziročně jde o 13% nárůst v počtu případů, u vyplacené hodnoty za opravu poškozených vozidel jde o 20 %. Průměrná škoda ve sledovaném půlroku přesáhla 46 tisíc korun.

Náklady na pojistné události, kde figuruje sražená zvěř, se přitom stále průběžně zvyšují. Do cenových kalkulací oprav vozidel se promítá nárůst ceny práce v autoservisech a spolu s ní také zvyšující se ceny materiálu a náhradních dílů. „Majitelky a majitelé pojištěných vozidel přitom následky po srážce se zvěří řeší z 55 % z havarijního pojištění a ze 45 % z připojištění střetu se zvěří,“ poukazuje na praxi Patrik Nauš. Připojištění střetu se zvěří je přitom jedno z nejoblíbenějších připojištění vůbec. Roční cena je 1100 Kč a kryje škody do 100 000 Kč.

POROVNÁNÍ MEZI KRAJI I OKRESY

Mapa České republiky z pohledu absolutních počtů střetů se zvěří jasně ukazuje, jak si jednotlivé kraje stojí. Nicméně přepočteno na délku silniční sítě tak, aby mezi sebou data byla porovnatelná, se ukazuje, že největší riziko střetu hrozí v Jihomoravském kraji, a to každého 1,7 km (na 100 km silnic připadá téměř 58 srážek se zvěří). Následuje Zlínský kraj s rizikem srážky každého 2,1 km (47 srážek na 100 km), trojici jen těsně uzavírá Moravskoslezský kraj s rizikem srážky každého 2,4 km (40 srážek na 100 km).

Mezi trojici nejhorších okresů z hlediska rizika střetu se zvěří patří Hodonín, kde podle SRNA indexu hrozí riziko střetu každého 1,38 km (na 100 km komunikací 72 srážek se zvířaty). Následují okres Břeclav s hodnotou 1,45 km (68 srážek na 100 km) a Plzeň-město s hodnotou 1,51 km (66 srážek na 100 km).

CO DĚLAT PO STŘETU SE ZVÍŘETEM

1/ Zapněte výstražná světla, a pokud to dovolí situace, ihned postavte na silnici varovný trojúhelník. Řádné označení místa dopravní nehody považují dopravní policisté z pohledu bezpečnosti za naprostý základ.

2/ Došlo-li ke zranění posádky, volejte záchrannou službu na lince 155. Jakmile to půjde, vždy kontaktujte Policii ČR na lince 158 a řiďte se jejími instrukcemi. Policie rovněž vyrozumí správce příslušné honitby, který přijede a o zvěř se postará. Je-li to možné, stoupněte (se všemi, kdo jeli v autě) za svodidla či co nejdéle od vozovky.

3/ Kontaktujte asistenční linku pojišťovny. Informaci o telefonních číslech najdete na tzv. zelené kartě. Případně využijte Linku pomoci řidičům – 1224.
Když tomu nebude nic bránit, následky srážky pro pojišťovnu vyfoťte nebo pořiďte video. Pojišťovna zařídí rovněž odtah nepojízdného vozidla.

4/ Zraněnou zvěř ze silnice sami neodklízejte, protože může způsobit zranění pro změnu ona vám. Navíc se zbytečně vystavujete vysokému riziku od ostatních účastníků provozu.   

5/ V žádném případě není možné si sraženou zvěř ponechat!
Právo manipulace mají myslivci. Ponechání si zvířete by z pohledu zákona mohlo být hodnoceno jako pytláctví.