Uplynulé zimní pololetí, během kterého sledoval SRNA index počty střetů vozidel se zvěří a odhadovanou výši škod po těchto nehodách, potvrzuje, že srážky se zvěří na českých silnicích zůstávají na téměř neměnné úrovni. Za poslední sledovaný půlkrok šlo konkrétně o 9 469 nehod. Meziročně to představuje mírný pokles o 5 procent. Škody na majetku a zdraví napříč Českem meziročně narostly o 6 procent a dosáhly za sledované nehody odhadované částky 421,9 milionů korun.

NOVÝ PŘÍSTUP POLICIE

Policie ČR již delší dobu v některých krajích a okresech uplatňuje změněnou metodiku evidence nehod se zvěří. Šetření dopravní nehody probíhá v tzv. zkráceném režimu, kdy motoristovi potvrdí pouze tzv. euroformulář. Taková nehoda se do oficiálních statistik o střetech se zvěří ale nedostane, čísla v policejních statistikách klesají, ačkoliv nehod reálně na silnicích neubývá.
Důvody nového přístupu? Policie ČR preferuje efektivitu, rychlost a snižování administrativní zátěže při šetření tohoto typu dopravních nehod. Praxe funguje od dubna 2025 již celorepublikově, do současných výsledků 12. vydání SRNA indexu se však ještě plně nepromítla.

Pro dlouholeté podrobné sledování fenoménu střetů se zvěří na českých silnicích ale bude mít fatální následky. Výzkumníci i veřejnost přijdou o informace, které by zachycovaly realitu.
„SRNA index přitom po loňské úpravě metodiky, kdy jsou do jeho výpočtů kromě dat Policie ČR zařazeny i kvalifikované odhady vycházející z dat JSDI, představuje stále nejreálnější obrázek o střetech vozidel se zvěří v Česku,“ vysvětluje prof. Michal Bíl, odborník na střety se zvěří z Centra dopravního výzkumu.

PRŮMĚRNÁ ŠKODA 50 000 KČ

Skutečnost, že motoristé zvěř na silnicích ve vysokých počtech sráží, dokazují i statistiky Generali České pojišťovny. Její likvidátoři denně v průměru přijmou od motoristů dvě desítky hlášení o střetu se zvěří. V roce 2024 to představovalo 7628 pojistných událostí, za něž pojišťovna vyplatila 379,3 milionů korun.
„Ve sledovaném období 12. vydání SRNA indexu dosáhla průměrná škoda po střetu se zvěří téměř 50 tisíc korun. S klientkami a klienty jsme od října 2024 do března 2025 řešili 3540 pojistných událostí za 175 milionů korun,“ popisuje praxi Patrik Nauš, senior manažer likvidace pojistných událostí motorových vozidel z Generali České pojišťovny. Náklady na pojistné události přitom stále průběžně rostou. Do cenových kalkulací oprav vozidel se promítá nárůst ceny práce v autoservisech a spolu s ní také zvyšující se ceny materiálu a náhradních dílů.
Nejvíce hlášení o střetu Generali Česká pojišťovna evidovala ve sledovaném období v říjnu 2024. A zatímco následující měsíce čísla pozvolna klesala, březen roku 2025 již přinesl první zvýšení.

Motoristé před sebou mají rizikové měsíce, které jsou z pohledu počtu srážek se zvěří statistiky dlouhodobě nejhorší.

KRAJE: DŘÍVE RIZIKOVÉ, STÁLE RIZIKOVÉ

Uplynulá podzimní a zimní období potvrdila, že riziko střetu se zvěří se pro řidiče nijak nesnižuje. V tomto ohledu jsou stabilní i ty nejrizikovější kraje, jejichž pořadí se ani tentokrát nemění. Obezřetní tak musí být zejména ti, kteří se pohybují po středočeských silnicích (jejichž síť dosahuje bezmála 10 tisíc kilometrů). Nejnovější SRNA index zde eviduje 1621 nehod se škodou 76 milionů korun.
Tisícovku nehod se zvěří překročili ještě v Jihočeském kraji (1244 nehod za 55 mil. Kč) a na Vysočině se tisícovce přiblížili (962 nehod za 43 mil. Kč). Jen mírně zaostal Ústecký kraj (947 nehod za 42 mil. Kč).

OKRESY: ZAKLETÝ JIH

Nejnižšími administrativními jednotkami, které SRNA index sleduje, jsou okresy. Pohled na tři nejhorší podle počtu sražené zvěře za uplynulé sledované období, přináší do tria nejhorších nováčka.

Neveselé prvenství nadále drží okres Benešov, kde bylo zaznamenáno 310 srážek s vyčíslenou škodou mírně přes 15 milionů korun. Řidičky a řidiči projíždějící po zdejších 1209 kilometrech silnic by se měli mít rozhodně na pozoru.
Pomyslná druhá příčka znovu patří okresu České Budějovice, kde SRNA index uvádí 272 srážek se zvěří. Odhadovaná škoda zde mírně překročila 12 milionů korun. Délka silnic zde čítá 1103 kilometrů.
Na třetím místě se nově umístil okres Česká Lípa, kde se na jeho 642 kilometrech odehrálo za sledované období 259 srážek se zvěří. Škoda zde dosáhla téměř 10 milionů korun.

Z pohledu SRNA indexu, který se zaměřuje také na „očekávanou škodu na 1 km silniční sítě“, patří mezi nejhorší dlouhodobě okres Zlín, kde na 1 km silnic připadá škoda ve výši 18 638 Kč. To je mezi všemi okresy přesvědčivě nejvyšší číslo. Na druhé příčce figuruje okres Most v severních Čechách. Zde na 1 km silnic vychází škoda na 16 925 Kč. Třetí příčku zaujímá okres Teplice, kde škoda na 1 km tamější sítě silnic dosahuje 15 353 Kč.

NEJRIZIKOVĚJŠÍ ÚSEK

SRNA index přináší také pohled na tzv. shluky – tedy úseky, ve kterých se v dlouhodobě sledovaném časovém úseku kumulují nehody se zvěří. Podle nejnovějších dat patří k nejrizikovějšímu úseku vůbec ten na silnici I/38 mezi odbočkou na Bezděz a obcí Obora. Jde o hlavní tah z Českolipska do střeních Čech, kde bylo na lesním úseku o délce přibližně 4,5 km nedávno navíc zavedeno úsekové měření (max. 90 km/h).
Tento úsek je pověstný počtem sražené zvěře, který za dlouhodobě sledované období dosáhl 49 případů. To dalece převyšuje všechny podobně dlouhé úseky v Česku.
Navíc na tomto úseku se vyskytuje 209metrový shluk, v němž bylo evidováno 10 nehod s odhadnutou škodou 382 tisíc korun. ZDE by si tedy motoristé jedoucí oběma směry měli dávat mimořádný pozor.

POLICIE ČR A STŘETY SE ZVĚŘÍ

• Policie ke každé nehodě nemusí přijet: hlídka na místo srážky nepřijdete, pokud při ní nedošlo ke zranění osob, škoda nepřesáhne 100 000 Kč (200 000 Kč od července 2025) a nehoda nemá vliv na provoz na komunikaci.
• Policii nutno volat vždy: když dojde ke střetu s domácím zvířetem (např. pes, hospodářské zvíře) nebo vznikla škoda na majetku třetí osoby (např. poškozený plot, svodidla).
• Oznámení nehody zůstává povinností: při střetu se zvěří je i nadále nutné policii kontaktovat telefonicky na lince 158. Pracovník operačního střediska bude účastníka nehody instruovat o dalším postupu.
• Potvrzení nejsnáze elektronicky: žádost o potvrzení oznámení dopravní nehody podává účastník nehody elektronicky (e-mailem, datovou schránkou), ale i písemně na policii.
• Důležité součásti žádosti: datum a čas oznámení nehody, místo události střetu se zvěří, kontaktní údaje žadatele vč. jména, příjemní a data narození, vztah k poškozené věci.
• Řidič(ka) dokumentuje: pořízení záznamu dopravní nehody (poškozené vozidlo, sražené zvíře apod.) v podobě fotografií či videí apod. zůstává na účastníkovi střetu se zvěří.