Po dřívějších 13 vydáních přichází SRNA index ve výrazně inovované podobě, a především s novými daty, která dokreslují situaci střetů vozidel se zvěří v České republice. Základem analýzy zůstávají informace o počtu střetů se zvěří, které pocházejí z ověřených zdrojů – jak z nehodových statistik Policie ČR, tak také z tísňové linky 158. Jde o adaptaci na nový způsob oznamování těchto typů nehod od řidiček a řidičů.

 „V souhrnu jde o vůbec nejkomplexnější informace k této problematice. Velmi věrně zachycují situaci na českých silnicích, kde ročně dochází prokazatelně k více než 30 tisícům nehod se zvěří,“ vysvětluje prof. RNDr. Michal Bíl, PhD., odborník na střety se zvěří z Centra dopravního výzkumu. Analýza, kterou SRNA index dvakrát ročně nabízí, nemá v Česku v tuto chvíli obdoby.
„SRNA index patří mezi klíčové dopravně-bezpečnostní projekty, které neodmyslitelně patří již řadu let k aktivitám naší pojišťovny. Ta aktuálně přitom pojišťuje přes dva miliony vozidel,“ upřesňuje Monika Majerčíková, CSR manažerka Generali České pojišťovny.

VYSOKÁ ČÍSLA

Nový přístup ke sběru dat za uplynulý půl rok přinesl proti dřívější praxi vysoké hodnoty srážek se zvěří – 18 112 případů. „SRNA index eviduje sraženou zvěř systematicky od roku 2019, takto vysoké hodnoty však zaznamenáváme poprvé. Období od října do března vykázalo rekordní počty střetů, což je dáno především upravenou metodikou sběru a dostupností nového zdroje dat,“ upozorňuje Bíl. Období, které má motoristická veřejnost před sebou, však rozhodně nepřináší z pohledu četnosti srážek se zvířaty žádnou úlevu.

PREVENTIVNÍ PROJEKT PACHOVÝCH OHRADNÍKŮ

Generali Česká pojišťovna aktuální SRNA index doplňuje o preventivní rozměr, kterým je instalace pachových ohradníků. „Ve spolupráci s odborníky z CDV jsme vytipovali nejrizikovější úseky českých silnic a na dvanácti z nich po obou stranách přibližně kilometrové pasáže instalovali pachové ohradníky. Kromě záchrany desítek kusů zvěře a úspory stovek tisíc korun na škodách na vozidlech nám jde hlavně o to, abychom během následujícího roku změřili účinnost tohoto preventivního opatření proti kontrolní skupině. Zajímá nás, o kolik instalace redukuje počet střetů se zvěří a jaký tak bude její celospolečenský přínos. Cílem je ověřit ekonomiku a pilotní projekt přetavit v udržitelnou investici,“ říká Vít Hochmal, senior manažer cenování a analýz neživotního pojištění v Generali České pojišťovně.

NOVÉ INFORMACE O STŘETECH SE ZVĚŘÍ

Záznamy z tísňové linky neobsahují informace o odhadované výši škody jak na majetku, tak na zdraví ze strany policie, SRNA index proto tuto veličinu zcela opouští.
Přichází však na úrovni celého Česka i jednotlivých krajů s informacemi novými. Patří mezi ně zejména ty, které se týkají časových údajů. SRNA index tak přináší výmluvná fakta o statisticky nejhorších dnech a také konkrétních časech pro srážku se zvěří. Ta zasazuje do regionálního kontextu. Na základě toho si může motoristická veřejnost udělat ještě přesnější obrázek toho, co se děje na silnicích v místech, kde se se svými vozidly pohybuje.
Detailnější jsou i pohledy na sražená zvířata – v záznamech jich za uvedené pololetí bylo jmenovitě uvedeno 8405, což je 46 % ze všech nehod. Nejvíce z krajiny kvůli střetu s dopravními prostředky mizí srnčí zvěř (81,2 % případů), divoká prasata (9,4 %) a zajíci (4,3 %). Mezi záznamy se však objevují i zvířata jako káně, daněk nebo pes. V únoru byl na dálnici D11 sražen i vlk.

KRITICKÉ PONDĚLÍ A ODPOLEDNE

Nejhorším dnem za uplynulé půlroční sledování se stal 5. leden, kdy bylo v Česku ohlášeno 170 střetů se zvěří. Fakta dále potvrzují, že kritickým obdobím pro srážky se zvěří jsou suverénně odpolední hodiny, a to v kombinaci s pondělkem. Nejvíce – 366 případů – se odehrálo právě první den v týdnu mezi 16. a 17. hodinou. Další problematické dny jsou pátky mezi 17. a 18. hodinou, dále pak čtvrtky a pátky mezi 16. a 17. hodinou. Zajímavostí je, že o víkendech klesá počet střetů v ranních hodinách, a to z důvodu nižší dopravy v porovnání se všedními (pracovními) dny.

FAKTA Z POJIŠŤOVNY

O tom, že srážky se zvěří jsou každodenní realitou, mluví také statistiky Generali České pojišťovny. Ta za uplynulé pololetí (říjen-březen) řešila s klientkami a klienty celkem 4528 pojistných událostí, za něž vyplatila 242 miliónů korun. „Meziročně jde o 20% nárůst v počtu případů, u vyplacené hodnoty za opravu poškozených vozidel jde o 38 %. Průměrná škoda přitom v čase postupně také roste a aktuálně přesahuje 53 tisíc korun,“ komentuje situaci Patrik Nauš, senior manažer likvidace pojistných událostí motorových vozidel z Generali České pojišťovny.

Náklady na pojistné události, kde figuruje sražená zvěř, se přitom stále průběžně zvyšují. Do cenových kalkulací oprav vozidel se promítá nárůst ceny práce v autoservisech a spolu s ní také zvyšující se ceny materiálu a náhradních dílů. „Majitelky a majitelé vozidel přitom následky po srážce se zvěří řeší z 55 % z havarijního pojištění a ze 45 % z připojištění střetu se zvěří,“ poukazuje na praxi Patrik Nauš. Připojištění střetu se zvěří je přitom jedno z nejoblíbenějších připojištění vůbec s roční cenou 1100 Kč a pojistným krytím 100 000 Kč.

POHLED NA KRAJE A OKRESY

Mapa České republiky z pohledu absolutních počtů střetů se zvěří jasně ukazuje, jak si jednotlivé kraje stojí. Nicméně přepočteno na délku silniční sítě tak, aby mezi sebou data byla porovnatelná, se ukazuje, že největší riziko střetu hrozí ve Zlínském kraji, a to každého 2,3 km (na 100 km silnic připadá 42 srážek se zvěří). Následuje Jihočeský kraj s rizikem srážky každého 2,4 km (40 srážek na 100 km), respektive trojici jen těsně uzavírá Jihomoravský kraj s rizikem srážky každého 2,5 km (39 srážek na 100 km). Mezi trojici nejhorších okresů z hlediska rizika střetu se zvěří patří Karviná, kde podle SRNA indexu hrozí riziko střetu každého 1,5 km (na 100 km komunikací 65 srážek se zvířaty). Následují okres Zlín s hodnotou 1,63 km (61 srážek na 100 km) a Břeclav s hodnotou 1,67 km (59 srážek na 100 km).

CO DĚLAT PO STŘETU SE ZVÍŘETEM
1/ Zapněte výstražná světla, a pokud to dovolí situace, ihned postavte na silnici varovný trojúhelník. Řádné označení místa dopravní nehody považují dopravní policisté z pohledu bezpečnosti za naprostý základ.

2/ Došlo-li ke zranění posádky, volejte záchrannou službu na lince 155. Jakmile to půjde, vždy kontaktujte Policii ČR na lince 158 a řiďte se jejími instrukcemi. Policie rovněž vyrozumí správce příslušné honitby, který přijede a o zvěř se postará. Je-li to možné, stoupněte (se všemi, kdo jeli v autě) za svodidla či co nejdéle od vozovky.

3/ Kontaktujte asistenční linku pojišťovny. Informaci o telefonních číslech najdete na tzv. zelené kartě. Případně využijte Linku pomoci řidičům – 1224.
Když tomu nebude nic bránit, následky srážky pro pojišťovnu vyfoťte nebo pořiďte video. Pojišťovna zařídí rovněž odtah nepojízdného vozidla.

4/ Zraněnou zvěř ze silnice sami neodklízejte, protože může způsobit zranění pro změnu ona vám. Navíc se zbytečně vystavujete vysokému riziku od ostatních účastníků provozu.   

5/ V žádném případě není možné si sraženou zvěř ponechat!
Právo manipulace mají myslivci. Ponechání si zvířete by z pohledu zákona mohlo být hodnoceno jako pytláctví.

METODIKA SRNA INDEXU

SRNA index je souhrnný ukazatel popisující výskyt a charakter srážek se zvěří v prostoru a čase. Vychází z počtu událostí evidovaných Policií ČR (Evidence a Tísňová linka) a jejich relativní četnosti vztažené k délce silničních komunikací. Zároveň se zaměřuje na jejich časové rozložení, zejména v průběhu dne a týdne v rámci daného sledovaného období.