Rok 2025 z pohledu škod způsobených ryze živelními událostmi lze označit za spíše poklidnější. A to zejména ve vztahu k roku předchozímu, který byl skutečně dramatický (Generali Česká pojišťovna kvůli řadě kalamit řešila přes 78 tisíc škod za více než 9 miliard korun). Do statistik loňský rok přinesl v součtu 21 534 pojistných událostí, jejichž účet se zastavil na částce 2,2 miliardy korun.

„Jakkoliv loňský rok nebyl z pohledu živelních událostí dramatický a České republice se vyhnuly rozsáhlé kalamity v podobě velké vody nebo ataků vichřic či krupobití, počet celkových škod a výše vyplaceného pojistného plnění rozhodně není zanedbatelné. I když počty pojistných událostí z jednotlivých pojištěných živlů meziročně klesaly, samotná finanační náročnost se ne vždy vyvíjela stejným směrem,“ komentuje uplynulé období Jozef Hrdý, ředitel útvaru likvidace pojistných událostí v Generali České pojišťovně. Jakkoliv extrémní projevy počasí v roce 2025 nebyly tak časté, tam, kde nastaly, měly stále vysoké dopady.

POŽÁRY JAKO PROBLÉM

Meziroční nárůst jak pojistných událostí, tak účtů za ně, vykázaly v roce 2025 následky požárů. Meziročně jejich počet narostl na 2287 případů, což je o 10 % více. Celková výše škod se pak navýšila ještě výrazněji – a to o 22 % na konečných 1,03 miliardy korun. Z žádného jiného živelního rizika Generali Česká pojišťovna loni nevyplatila svým klientům vyšší částku.

U požarů zůstává stále hlavním faktorem kromě častěji se vyskytujícího chronického sucha spíše lidské chování, technický stav objekůt nebo poruchy než klimatické podmínky. I z toho důvodu se jedná o oblast, kde se vyplácí cílená prevence – zejména revize. Tím spíše, že trend jde u požárů proti proti ostatním živlům. Nejvíce požárů rok 2025 přinesl Středočeskému (347x) a Moravskoslezskému kraji (306x).

UKLIDNĚNÍ SITUACE

Statistiky Generali České pojišťovny přinášejí výmluvná data o typu a množství živelních škod. U většiny jevů došlo k významnému úbytku jak počtu, tak finančního objemu škod.
Co do četnosti bylo evidováno nejvíce škod způsobených vichřicí – jde o 4751 případů, což je meziročně o 80 % méně. Objem škod však klesl o 65 % na 152 milonů korun. Jednotlivé následky škod tak byly spíše nákladnější.
Druhou příčku obsadily následky silných bouřek v podobě intezivních dešťových srážek.V tomto případě řešila Generali Česká pojišťovna 4078 pojistných událostí za 57 miliónů korun.
Zkázonosnou trojici pak doplňuje krupobití, kde bylo evidováno 3736 škod (meziročně o 53 % méně), které se s výší odškodnění za 479 milionů korun staly mezi živly druhými nejnákladnějšími pojistnými událostmi roku 2025.
Pětici uzavírají následky blesků (3641 pojistných událostí za 70 mil. Kč) a požárů (2278 škod za 1,03 mld. Kč). Poměrně okrajovou záležitostí se v roce 2025 staly povodně (38 případů) a záplavy (1042 případů). Likvidátoři však řešili i případy zemětřesení, zřícení skal nebo sesuvů sněhu a námrazy. Šlo o jednotky pojistných událostí.

„Letošní data ukazují uklidnění počasí – všech hlavních meteorologických jevů bylo znatelně méně. Výrazné je to hlavně u vichřic a krupobití. Zároveň ale platí, že některé škody jsou dnes nákladnější než dříve, typicky požáry, u kterých evidujeme nejen více případů, ale i vyšší celkový objem škod. To potvrzuje, že kromě počasí hraje stále větší roli technický stav budov a prevence,“ shrnuje Jozef Hrdý.

POŠKOZENÍ PODLE ODVĚTVÍ

Následky projevů přírodních živlů Generali Česká pojišťovna svým klientům hradila nejčastěji z občanského pojištění, šlo konkrétně o 16 790 pojistných událostí za 567 milionů korun.
Následují škody hrazené z podnikatelského pojištění, kde šlo o 3010 pojistných událostí za 1,2 miliardy korun. „Co do četnosti jde o sice o nižší počet škod, finančním vyjádřením ale významně překonávají ty občanské. Je to způsobeno charakterem pojistných událostí, kde dochazí k poškození mnohdy velkých areálů nejen průmyslových firem,“ vysvětluje Jozef Hrdý. Následují škody hrazené z pojištění motorových vozidel, kde Generali Česká pojišťovna evidovala za celý rok 2025 celkem 1177 živelních událostí. Účet za ně byl 71 milionů korun.
Zemědělci pak statistiku s počtem 572 pojistných událostí uzavírají. Klienti na odškodnění za vzniklou újmu získaly výplatu pojistného plnění ve výši přes 310 milionů korun. Je tedy zřejmé, že jejich škody patřily k těm nejnákladnějším. 

NEJPOSTIŽENĚJŠÍ ZNOVU MORAVA

Zatímco v roce 2024 způsobila velká voda devastující škody zejména na území Moravy, v roce 2025 se situace částečně proměnila.
Mezi kraj, kde klienti nahlásili nejvíce škod po živelních událostech, se zařadil ten Středočeský. Generali Česká pojišťovna zde řešila 3926 pojistných událostí v úhrnu za 374 milionů korun. Dominantními živly byly vichřice, silné deště a následky bleskové činnosti.
Pomyslnou druhou příčku však už obsadil Moravskoslezský kraj, v němž se řešilo 2889 pojistných událostí  za 316 milionů korun. K nejčetnějším živlů se zařadilo krupobití, silné deště a vichřice.
Trojici pak uzavírá Zlínský kraj. Klienti z něj nahlásili 2040 pojistných událostí za 146 milionů korun. Nejvíce problémů působilo krupobití, vichřice a silné deště.

ZAJÍMAVOST Z TERMINOLOGIE

Korektní terminologie je při referování o živlech důležitá. Proč jsou škody živelní a ne živelné? V pojišťovnictví se používá zejména varianta s příponou -ní (živelní). Ta podle Ústavu pro jazyk český AV ČR vyjadřuje obecný vztah k tzv. základovému neživotnému podstatnému jménu. Tedy působené nebo se týkající přírodních živlů.
Naproti tomu přípona -ný (živelný) obvykle odvozuje přídavná jména, která vyjadřují hodnocení kvality nebo intenzitu vlastnosti, kterou přídávné jméno pojmenovává.
Na základě tohoto lingvistického okénka je tedy zřejmé, že živelní škody se týkají přírodních živlů. Ale neznamená to nutně, že tyto se projeví s živelnou intenzitou. Příčina katastrofy je zde klíčová – nezpůsobili ji lidé, ale živly.